tag:blogger.com,1999:blog-20551876032029924812024-03-13T19:53:50.106+01:00marasanAnonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.comBlogger63125tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-87188880022256225792011-06-20T20:47:00.000+02:002011-06-20T20:47:01.809+02:00Singlespeed Mk. I<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">To potřebujete ještě kliky, středovou osu, náboje, špajchny, duše, pláště, řetěz, freewheel, novej lak ... všechno tohle bylo potřeba povyměňovat, abych z Esky udělal decentního singla. Pokud bych nechtěl novej lak, tak se obejdu bez kompletního odstrojení. Chtěl jsem ovšem přiblížit vzhled původnímu stavu a nechat rám přestříkat na tmavě červenou. Flexou sem ojel všechny zbytečný navářky a seznal, že rám je ve velice dobrém stavu. Konstrukce je lehká, jen je velice dlouhá. Mezera mezi sedlovou trubkou a zadním kolem je skoro 10 čísel.<br />
<br />
Rám i vidlici otryskají a nalakují podle libosti za 350 Kč, což je velice slušná cena a lak je to parádní, tvrdej a v dosti tlusté vrstvě. Je potřeba pečlivě ucpat místa, kam sluníčko nesvítí a kam lak nesmí - závity, vnitřky trubek apod. Otryskání rám perfektně vyčistí a v louhu se komplet zbaví mastnoty. Za těch pár korun bych to já asi nedělal.<br />
<br />
Náboje sem vzal dráhový HBT30 od Sturmey-Archer, zadní je flip-flop, to znamená, že je na něm možný vozit freewheel pro režim singla a zároveň i pastorek s lockringem pro režim festky. V pohodě. Použil jsem starý ráfky Remerx, ale dostat je do pucu Silichromem byla pěkně špinavá práce. Kliky mám opět od S-A, hliníkový jednotalíř, 42 zubů, kliky 170 mm. Pedály jsem dostal od Bolfika (za reinstalaci laptopu) včetně klipsen, kterých sem se do té doby bál, jak čert kříže, ale dneska už bych bez nich nejel.<br />
<br />
Naprostá tragedie nastala po zjištění, že mám nalomenou přední vidlici. Musel jsem koupit jinou. Sehnal jsem na Aukru trekovou s jednopalcovým krkem. Chvíli mi zabralo zkracování krku a ladění hlavovýho složení, ale nakonec jsem ji do rámu úspěšně napasoval. Koupil jsem do ní véčkovou brzdu, která teda nevypadá vůbec dobře, ale zase perfektně brzdí.<br />
<br />
Celý do kupy a už jezdím. Fotky budou.</div>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-92115424948377620872011-05-09T21:45:00.001+02:002011-05-09T21:46:05.601+02:00Základ pro singlespeedSinglespeed bude!<br />
<br />
Jedno starý prastarý kolo Eska někdy z šedesátých let a základ pro singlespeed coaster je na světě:<br />
<br />
<a href="http://maaya.nasiti.cz/b/2011/single_orig_a.jpg" target="_blank"><img src="http://maaya.nasiti.cz/b/2011/single_orig_a.jpg" width="324" height="243" alt="Eska Sport"></a><br />
<br />
Na první pohled je jasný, že Eska není původní a prodělala už jednu rekonstrukci, která jí dala do vínku spoustu nejlevnějších komponent, se kterýma jsou jen problémy: <a href="http://maaya.nasiti.cz/b/2011/single_orig_c.jpg" target="_blank">dvojtác a levný kliky</a> spojený s <a href="http://maaya.nasiti.cz/b/2011/single_orig_b.jpg" target="_blank">šestikolečkem</a>. Víc převodu je prostě problém, ale zbytek kola vypadá na pěknej rám k přebudování.<br />
<br />
Stay tuned.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-91668823419137709712011-05-02T20:09:00.000+02:002011-05-02T20:09:09.573+02:00Ohlédnutí za Londýnem<p>Moc sem toho k Londýnu nenapsal a to sem tam prožil perfektní léto. Nedávno sem aspoň dal na <a href="http://maaya.nasiti.cz/" target="_blank">web</a> spoustu fotek. Nakonec sem se v Londýně neztratil a vymetl spoustu festivalů a koncertů.</p><p>Nejdůležitější věc jsou ovšem kola. Naprostý šílenství v ježdění na kole po rovinatým městě muselo ve mně zanechat stopu. A taky že jo. Z <a href="http://maaya.nasiti.cz/f/2010.10.27.-London_bikes/" target="_blank">fotek</a> je zřejmé, že minimalizmus singlespeedů a fixek je podle mne ta jediná správná cesta a nezbývá mi, než si jej vyrobit. Jeden sem vlastnil už ve wellingtonu a ten byl hodně vymazlený, viz <a href="http://maaya.nasiti.cz/b/2011/nz_singlespeed.jpg">foto</a>. Nejlepší zdroj veškerých informací kolem kol je bezpochyby web <a href="http://www.sheldonbrown.com/" target="_blank">Sheldona Browna</a>, jenom kdybyste náhodou tápali.</p>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-76148632401511064172010-08-13T12:01:00.001+02:002010-08-13T12:02:59.816+02:00Fuck Shit Stack<object width="560" height="340"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/CJQU22Ttpwc?fs=1&hl=en_GB&rel=0"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/CJQU22Ttpwc?fs=1&hl=en_GB&rel=0" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="560" height="340"></embed></object>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-65489214860895905722010-05-23T20:26:00.004+02:002010-05-23T21:18:25.849+02:00Pryč z ČeskaPro změnu Londýn. Musím říct, že po dvou týdnech tady, si mám pořád ještě na spoustu věcí zvyknout, ale to příjde (jen co odezní tohle šílený vedro, který teď panuje).<br />Ale popořadě. Bydlím teď v City a pracuju v City a když v City tak kde jinde než v Bance. Zatím sem tu na pár týdnů, tak uvidíme, jak se věci vyvrbí. Každopádně bydlení v City není žádnej med. Přijel sem v neděli večer a všechno bylo zavřený a všude bylo prázdno až na pár obligátních výjimek. První samozřejmě McDonald's, kde sem si dal čtvrtlibráka se sejrem a kafe. Kafe bylo děsný a čtvrtlibrák taky dost strašnej. Never more (doufám, že nezapomenu). Jak my máme Vietnamce a jejich obchůdky, tak tady sou do noci otevřený obchůdky Indů, Pákistnců a Srí Lančanů (a asi i dalších). Narazíte na ně všude možně a sou drahý a mají strašnej sortiment. Našel sem jeden i kousek od svýho bytu a koupil si tam mlíko a vločky na snídani a dvoje fazole pro případ nouze (mám je doteď). Takže sem byl nasycen a připraven na ráno.<br />Bydlím v maličký uzoučký temný uličce a ještě navíc ve dvoře, ale mám tu hned tři noblesní restaurace, takže to není žádná díra. Obývám malý byt, asi garzonku. Je tu ale všechno potřebný a hlavně typický - kulatý kliky, okna se otevírají nahoru, vypínač lampy je u žárovky a vypínač má i každá zásuvka. Aspoň že už nemám zvlášť baterii na horkou a zvlášť na studenou vodu, to bych už letos asi nedal. Jediná naprosto šílená věc byla pružinová postel. Taková typická záležitost, kdy si do ní lehnete a propadnete se do díry uprostřed. Po první noci sem ji sbalil do gauče a matraci dal rovnou na zem, kde se teda spí mnohem mnohem pohodlněji. Dost drsný je automatický zamykání jak bytu tak domu. Vysvobození pak stoji 25 liber. Tak snad klíče nezapomenu.<br />V pondělí přišel čas jít do práce. Bydlím deset minut pěšky což je naprosto úžasný. První dojem - nejhorší kafe, který sem v práci kdy pil. Smrdí to jako sračky, chutná dost hrozně. Nechápu, jak něco podobnýho může být udělaný z čerstvých kávových bobů. Nejenže jméno je FreshBean Coffe (rychlý kód 036), ale dokonce sem i viděl zásobník kávy, kterej vede zrna do mlýnku a pak se z nich tvoří ten hnus. Někde tam musí být ňjáký udělátko, který to celý pokazí. Ale angláni to pijou, podle nich jde o "pretty decent coffe". Indové taky. Na ulici ovšem za cenu kolem dvou liber dostanete supr Latté. V Česku sem podobný za rok pobytu prostě nenašel. (Jakto?) Z automatu sem se snažil dostat něco poživatelnýho, ale nic dobrýho v něm není.<br />Co se výletů po Londýně týka, tak mi dlouho trvalo dostat do GPSky mapu UK a Irska, abych se neztratil, ale pár dní už všechno funguje (díky díky vám <a href="http://www.openstreetmap.org/">openstreetmap.org</a>) a můžu pocházet. Tak uvidím.<br /><br />PS: pochopitelně sem do UK přiletěl, moje carbon footprint je zase o něco tlustší.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-2230552896278303242010-04-02T12:19:00.004+02:002010-04-02T15:51:35.756+02:00Thrombin - lepidlo na maso"Tohle nechceme - je to make-up na maso!" - takto se vyjdřila Švédská asociace spotřebitelů a přidali se k ní i švédští politici poté, co byl v EU schválen k použití <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Faktor_II" title="thrombin na wikipedii" target="_blank">thrombin</a>, známý také jako "lepidlo na maso."<br /><br />Producenti masa mohou tento produkt ze zvířat použít ke zkombinování různých druhů a kusů masa a vytvořit tak jeden kus. Thrombin se vyrábí z krve prasat nebo krav a z proteinu zvaného fibrin (doufám, že nekecám). Problém je, že kus žvance tvářící se jako kus masa bude ve skutečnosti "kombinovaný masný výrobek" ("composite meat product"), jak má být podle legislativy EU správně označen. Důchodci ve frontě na superlevnou vepřovou kýtu si prostě koupí obarvený drůbeži separát poslepovaný do tvaru kýty. Tak bacha.<br /><a href="http://www.huffingtonpost.com/2010/02/25/meat-glue-eu-thrombin-app_n_477010.html">Link na zdroj</a>.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-72962534318088387662010-03-02T14:46:00.006+01:002010-03-02T14:55:57.848+01:00muzika na ČT2Teď v sobotu nebo v neděli na ČT2 sem chytl asi hodinovou session ňjáký muziky. Zpíval tam s kapelkou typek z Pulp a pak tam taky byl beatboxer, kterej si postupně ty svoje zvuky nahral do sampleru, pak už je jen pouštěl a do toho zpíval a scratchoval a tak. Bylo to točený v ňjákým jakože velkým studiu, takže se tam všici najednou vešli a všichni ti borci měli normálně ohebný malíčky :-/ Každopádně to bylo hudebně fakt výborný. Navíc sem si to pustil na slušným apecu dost nahlas a u krbu si to náležitě vychutnal.<br /><a href="http://www.ceskatelevize.cz/program/10175450128-27.02.2010-14:25-2-basement-sessions.html">Basement Sessions</a> - našel jsem to konečně v programu a koukám, že sem zapomněl zmínit Becka. Příští díly doporučuju.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-57923519737876115932009-11-18T20:37:00.002+01:002009-11-18T20:46:35.261+01:00PodzimA nezafouká a nezafouká, dost nepříjemný pro nás, kteří bychom rádi rozbalili kajty a trochu si zablbli. Snad bude v zimě sníh a bude fučet a mrznout až praštět. Celou zimu! Rozhodl jsem se letos vůbec nejet na hory, myšleno na sjezdovky a pisty, ale radši zůstanu v české kotlině, případně poblíž v očekávání větru. Snad příjde. Kdyžtak snad i zakoupím z bazaru běžky, pokud by jen nasněžilo.<br />Dal jsem na web zas pár fotek, ale fakt starý: <a href="http://maaya.nasiti.cz/f/2008.04.01.-06.30.-Novy_Zeland_BW/" target="_blank" title="černobílé ze Zélandu">poslední dávka ze Zélandu</a> - černobílý obrázky z první půlky roku 2008 a pak <a href="http://maaya.nasiti.cz/f/2007.10.26.-28.-srub_Sklene_nad_Oslavou/" target="_blank" title="podzim na Vysočině">podzimní výlet z roku 2007 do srubu u Skleného nad Oslavou na Vysočině</a>.<br />Chřipku už mám naštěstí za sebou, alespoň něco pozitivního.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-52761010116514497902009-10-29T17:34:00.004+01:002009-10-29T17:46:47.832+01:00Války ve světěZajímalo mne, kolik je asi na světě v současné době válečných konfliktů. Inu jal jsem se hledat na webu a dospěl jsem k číslu 38, což vůbec není málo! Naprostá většina z nich jsou občanské války nebo války uvnitř státu z důvodů zcela zřejmých: rasových, náboženských nebo etnických. Je zajímavé, že třeba Čína vede války hned tři a to doma (s Ujgury) nebo poblíž své pevniny, tak Spojené státy vedou války rovnou čtyři, přičemž nejbližší je mnoho tisíc mil daleko. Zajímavý je vývoj počtu civilních obětí. Zatímco v první světové válce tvořily 5% všech obětí, nyní je to celých 75%.<br />Statistiky najdete <a href="http://www.globalsecurity.org/military/world/war/index.html" target="_blank">zde</a>.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-59809070892884070372009-10-09T16:48:00.002+02:002009-10-09T16:56:16.155+02:00Ještě o Černé HořePochopitelně kajting nebyla jediná věc, kterou jsme v Ulcinu provozovali. Na Balkáně je spousta historických záležitostí a my jsme se je v tom bordelu, který všude panoval, pokusili najít. <br />Byli jsme ve starém Ulcinu, kde se lidi koupou na městské pláži (v hromadách odpadků), prošli jsme si pevnost a zajeli si i do rybářské osady. Druhé město, který jsme navštívili, byl Starý Bar. Naprosto famozní zbytky opevnění a vnitřního města. Samozřejmě včetně tureckých lázní, mešit a kostelů. <br />Proč to píšu? Dal jsem na web fotky, tak abyste věděli, co na nich můžete vidět. Tentokrát jsou rozdělený na <a href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.08.14.-29.-MonteNegro/">barevný z digitálu</a> a na <a href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.08.14.-29.-MonteNegro_bw/">černobílou filmovou klasiku</a>.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-37116433311298386982009-10-08T10:59:00.003+02:002009-10-08T11:06:33.468+02:00EkostopaPřed časem jsem zde zmiňoval <a href="http://marasan.blogspot.com/2008/12/carbon-footprint.html">Carbon Footprint Calculator</a> a nyní zde je i česká verze, která ovšem nepočítá uhlíkovou stopu, ale kolik hektarů potřebujete ke svému žití. Spočítat si hektary můžete <a href="http://www.hraozemi.cz/files/ekostopa/ekostopa.php" target="_blank">zde</a> na webu <a href="http://www.hraozemi.cz/">Hra o Zemi</a>.<br />A jak jsem dopadl? Nic moc, asi kvůli lítání letadlem mám spotřebu na 4,6 ha, což je sice pod českým průměrem 4,8 ha, ale vysoce nad 2,1 ha, který jsou celosvětově. Budu s tím muset něco udělat.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-65273906291178582742009-09-04T10:41:00.008+02:002009-09-04T11:54:27.481+02:00Kajtování v Černé hořeJedním slovem paráda.<br />S Michalem a Marianou jsme byli na 13 dní kajtovat v Montenegru. Měli jsme 4 draky, ale zkusil jsem jen dva z nich, protože se řídím čtrnáctým přikázáním "Kdo neumí kajtovat ať neleze na céčko." (<a href="http://marasan.blogspot.com/2009/03/history-of-world.html">více zde</a>).<br />Ubytovali jsme se úplně na jihu kousek od Hranic s Albánií. V celý Černý Hoře sme viděli naprosto nehoráznej bordel, hory odpadků a tak i "u nás" to nebylo jiný. Fakt nechápu, proč s tím něco neudělají. Vítr navíc všechno roznese po okolí a mají s tím o to víc práce, jestli nakonec vůbec uklidí. Bydleli jsme v privátu za velice příjemných sedm eur za osobu a noc, měli jsme kompletne zařízený 2+kk se zahradou a sušákama na vybavení. K pláži asi 10 minut autem, takže každý dopoledne jsme čekali na správný vítr a okamžitě vyráželi, abychom neztratili ani minutu. Ceny jídla v obchodech asi tak stejný jako u nás, 2l Nikšič Pivo za 1,5 eura.<br />Vítr fouká velmi spolehlivě - z 13 dnů nefoukalo 1 den a 2 dny foukalo špatným směrem z pevniny na moře. Jinak spolehlivě termika z moře, vítr stabilního směru i stabilní síly povětšinou dostatečné na ježdění. Ze začátku sem uvítal pomalejší, protože sem se mohl dobře učit.<br />Pláž je pěkně široká, písek je dobře jemnej, ale je tam spousta odpadků a různýho bodláčí a tak. Navíc jsou na pláži místa, kde je spousta lidí a mají postavený slunečníky apod. a těm je třeba se vyhnout. Naštěstí to není problém. Asi 3 kajtovací centra na 500 metrech zásobí pláž kajterama. Není problém si nechat od někoho zvednout nebo položit draka. V půlce srpna bylo ještě fakt přeplněno, ale postupně se lidi vytráceli a ke konci se jezdilo v pohodě.<br />Dost velkej problém je s opravou nebo náhradou vybavení. Řešili jsme pár situací a měli jsme fakt štěstí, že v jedne ze škol byl slovinec Džaba, kterej byl v opravách fakt dobrej a byl v pohodě. Nebejt něho, tak sme si moc nezajezdili, páč v celé Černé Hoře není jedinej kajtovací obchod. Džaba je z <a target="_blank" href="http://www.kitesfera.com/">kitesfera.com</a>.<br /><span style="font-weight:bold;">Co draci</span><br />Jak sem už psal dřív, mám dvanáctimetrovýho Ozone Light XC 09 a na první osahání naprosto úžasnej drak. U moře se to všechno do puntíku potvrdilo. Neuvěřitelnej použitelnej rozsah síly větru, takže sem neměl problémy ani když všichni kolem jezdili na desítkách ani když vítr byl slabej a jezdilo se na čtrnáctce. To už ovšem nebyla taková zábava a propadal sem se po větru. Jezdit se ovšem dalo. Zvedání draka z vody je v pohodě, trochu problém je při slabým větru, ale to pak je problém s každým kajtem. Naprosto skvělej mi příjde depower. Je dostatečně dlouhej a vyborně a rychle reaguje. Skvěle se s ním vyrovnávají poryvy větru, kdy pracuje prakticky sám a jízda je tak pěkně plynulá. Sily je dost i když vás třeba smete vlna a nutně se potřebujete zase dostat do skluzu apod. Poslouchá na rozkazy rychle, je na svou velikost fakt obratnej. Drak je na minimální sílu ve vzduchu pěkně stabilní a visí nad hlavou, čímž umožní v pohodě se nachystat a vyjet. Vždycky bylo potřeba ho pořádně nafouknout, protože malý počet žeber se přecejen v tuhosti projeví, ale po nafouknuti je všechno úplně v pohodě. Balení a nafukovaní je vůbec hodně v pohodě a rychlovka a bag je dost prostornej, takže není problém. Co mě trochu trápí je natržená čepička od ventilku hlavního banu, ale předpokládám, že reklamace to vyřeší k mé spokojenosti.<br />Dál jsme měli Best Nemesis HP ročník 2008 velikosti devět metrů. Tenhle kajt je naprosto úžasnej, na svoji velikost je až překvapivě výkonnej. Mohli jsme na něm jezdit i ve slabším větru a lehounká Mariana v silným větru radši sedala na břehu (a jezdil Michal). Malej drak je pochopitelně děsně rychlej a obratnej, ale je taky perfektně stabilní a má ješte větší rozsah depoweru než Ozone - necháte bar úplně nahoře a drak je i v silným větru prakticky bez síly, ale drží ve vzduchu. Jako drak z vyšší řady je ušitej z kvalitních materiálů a vůbec bych se nebál s ním jezdit i na sněhu a semtam s ním praštit. Fakt naprosto úžasnej stroj.<br />No a Michal měl svoje dva skvosty - Airrush čtrnáctka a veterán Cabrinha CO<sub>2</sub> dvanáctka. Obojí céčka a k tomu i dost starý. Já na ně nelezl, ale Michal neměl povětšinou jinou možnost. Doposavad nejezdil na jiným draku a konečne zkusil jak Besta tak i Ozona a jakoby se znovu narodil. Po třech letech trápení s Cabrinhou shání novou dvanáctku, se kterou si konečně pořádně zajezdí. No vůbec se mu nedivím, páč sme si nakonec zajezdili všichni skvěle.<br />Fotky z kajtovací pláže <a target="_blank" title="fotky z kajtování v Černé Hoře" href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.08.14.-29.-MonteNegro_kites/">mám na webu</a>.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-28382433022362930252009-09-02T17:55:00.005+02:002009-09-02T18:12:56.169+02:00Cesta do/z Černé Hory14 dní kajtování v Černé Hoře u Ulcinu: naprostej mazec. Ale už cesta tam je dost šílená, hlavně proto, že jsme se chtěli vyhnout dálničním poplatkům a navíc se rozhodli pro jízdu vnitrozemím a ne po Chorvatském pobřeží. Celkem nakonec asi 1200 kilometrů, ale dvacet hodin cesty. Po cestě zpět už naštěstí nebyla objíždka před městem Foča, takže asi o hodinku kratší jízda.<br />Natrekoval jsem Garminem komplet trasu: <a target="_blank" title="zobrazení cesty v Google Maps" href="http://maps.google.com/maps?f=q&source=s_q&hl=en&geocode=&q=http:%2F%2Fnasiti.cz%2Fgeo%2F20090829_z_montenegra.kmz&ie=UTF8&ll=45.56791,17.95166&spn=12.521974,28.586426&t=h&z=6">zde prohlížení v Google Maps</a> a <a title="trasa ke stažení pro Google Earth" href="http://nasiti.cz/geo/20090829_z_montenegra.kmz">zde ke stažení pro Google Earth</a>. Trasa je natrekovaná cestou zpět, proto při prohlížení <a target="_blank" title="obrázek profilu trati" href="http://nasiti.cz/geo/profil_z_montenegra.png">profilu trasy</a> je Česko v cíli - vpravo.<br />Jasně musím vyzdvihnout jízdu horami, protože jsou nádherný. Kousek jižne od Černohorských hranic je <a target="_blank" href="http://maps.google.com/?ie=UTF8&ll=43.258081,18.851595&spn=0.050882,0.111666&t=h&z=14">přehradní nádrž ukrytá mezi kopci</a> s naprosto modrou vodou. Nevím ale, zda-li je možné se v ní vykoupat. Na řece pod přehradou je možnost komerčního raftingu.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-39072866932163852232009-08-09T22:03:00.005+02:002009-08-09T22:18:51.947+02:00Ozone Light XC 09Dnes jsme s Igorem konečně vyzkoušeli novej nafukovací kite Light XC od Ozone. Měl by to být hybridní kite, 12 m<sup>2</sup>, čtyřlankový. A musím bez jakýchkoliv pochyb napsat, že je to zatím nejlepší kite, kterej jsem měl možnost zkusit. Sice jsme s ním jen blbli na fotbalovým hřišti, protože foukal slabý a hodně proměnlivý vítr, ale drak je to naprosto úchvatně rychlej a geniálně ovladatelnej. Nevím, možná je každej nafukovací o tolik lepší než komorový verze. Doteď sem zkusil Ozone Manta II a ještě jeden od Michala (a nepočítám malýho Pluta :), žádnýho nafukovacího.<br />V dodávce s ním je krom kajtu komplet bar, 25 m šňůry (ve verzích 300+500 kg), pumpa, bágl a pár záplat a dalších náhradních dílů. Další novou věc jsme měli harness Dakine Renegade a ten je prostě v pohodě ;)<br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://4.bp.blogspot.com/_eC4x1AFS4jQ/Sn8ur9E3MqI/AAAAAAAABAI/Ep2NJ1A7Tj4/s1600-h/ozones.jpg"><img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 400px; height: 277px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_eC4x1AFS4jQ/Sn8ur9E3MqI/AAAAAAAABAI/Ep2NJ1A7Tj4/s400/ozones.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5368060613513130658" /></a>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-44453090447616113892009-07-12T17:52:00.005+02:002009-07-14T22:44:32.640+02:00VětrníkyV červnu jsme si s Červem zajeli na větrnou farmu až za ohroženou obec Horní Jiřetín do maličké horské vesničky Nová Ves v Horách (<a href="http://maps.google.com/?ie=UTF8&ll=50.596655,13.487134&spn=0.010229,0.014956&t=h&z=16" target="_blank">GMaps</a>). Pěkně tam fouká a taky sme zmokli. Samozřejmě sme si museli vyšplhat na jednu z turbín a musím řict, že pohled na svět ze sedmdesáti metrů je parádní. Vy můžete mrknout na <a href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.06.16.-Nova_ves_v_horach/" target="_blank">fotky</a>.<br />Na Mostecku jsem byl, co si vybavuju, poprvé. Je fakt škoda, že je tam hnědé uhlí, protože krajinka je to úchvatná - homole kam se podíváš. Navíc na nich vystavěli naši předci spousty hradů, ze kteých jsou jen zříceniny. Naprosto skvělý místo na delší výlet, škoda jen, že je od nás tak daleko.<br />Plus <a href="http://cerv.nasiti.cz/2009.06.16_Nova_Ves_v_Horach/index.html" target="_blank">fotky od Červa</a>.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-14412843123249111912009-07-01T10:27:00.003+02:002009-07-01T10:31:51.446+02:00Hostovaný fotkymáme na serveru už delší dobu <a href="http://motak.nasiti.cz/" target="_blank">fotky od Motáka</a> a teď k nim přibyly i <a href="http://mart.nasiti.cz/" target="_blank">fotky od jeho kamaráda Martina Snášela</a>. Zmiňuju je tady proto, že obě galerky stojí za zhlédnutí, takže doporučuju.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-33793545704733614362009-05-20T21:59:00.003+02:002009-06-11T23:14:20.510+02:00Cooks II. - Aitutaki poprvé"Jedno z deseti míst na zemi, které musíte vidět před smrtí" - i takto se někteří vyjadřují o jednom z ostrovů z Cooks. Nezbývalo nám, než se tam holt zajet podívat.<br />V neděli od rána pršelo. Ve Vara's nebylo moc co dělat, ale prolízali sme starý fotky a plkali o všem možným. Bavorskej vochmelka Patrik samozřejmě popíjel. Déšť vydržel až do večera, kdy sme se přesunuli do Mattova stánku, udělali si na grillu trumpet fish, která byla naprosto vynikající. Pak sme ještě snědli regulérní večeři a nacpaní se věnovali muzice, pití a vykecávání.<br />V pondělí v 15:30 jsme měli letět na Aitutaki. Ráno bylo počasí zase tropický, vedro a vlhko, takže se deštivý předpovědi zatím nesplnily. Končili jsme ve Vara's, a odložili sme u Petra hromadu zbytečností, hlavně teplé oblečení, abychom toho ssebou netahali zbytečně moc.<br />Odpoledne bylo potřeba rozhýbat kosti. Vyrazili jsme po pláži clockwise směrem na jih na pláž Fruits of Rarotonga, která je vyhlášená jako skvělá šnorchlovací oblast. Na plavání nám zbyla hodinka a celou sme jí vydrželi ve vodě hledajíc konečně něco zajímavýho k vidění. Bohužel korály zas byly malý a nijak extra zajímavý. Bohužel. Rozloučili sme se s týpkama a došli na silnici, kde sme okamžitě stopli týpka, kterej nás měl hodit až na letiště, ačkoliv sme si ho vlastně stopli v opačným směru. Měl starou malou dodávku a rozvážel salát, kterej sám pěstoval, po hotelech. Zastavoval jenom u dvou hotelů a za necelou půlhoďku nás vyhodil hned u letiště. Stopování fakt paráda.<br />Nalodění do letadla opět bez problémů, ani nepoužívají rentgen. Letěli jsme malým dvojmotorovým dolnoplošníkem asi tak pro třicet lidí a nějakej náklad vzadu. Celkem nás bylo myslím 23 včetně posádky. Let sem prospal i přes slušnej randál od motorů a za hoďku sme přistávali. Pohled z okna byl parádní. Laguna Aitutaki je supr, protože ji nezaplňuje z větší části jeden velkej ostrov, ale je jich tam dost a i vody je velká plocha. Letiště je hodně malý, postavili ho Američani ještě za války v tichomoří. Hlavní budova je asi 20x20 m a je to jedna velká sedlová střecha skoro až na zem. Na letišti je pak ještě hasičský auto. Nikde není žádná ochranka, ale taky asi žádný problémy. Turisti jsou na příletu vyzvedáváni a rozváženi do svých resortů a stejnětak mě s Robem vyzvedl Kanaďan, kterej vede Matriki beach resort a dovezl nás na ubikaci. Je to maličký místo na západním pobřeží. 4 ubytovací jednotky a společný záchodky a k tomu větší společná budova s bytem správce a jeho ženy. My dostali pokoj v přízemí patrové chajdy, nad námi byl postarší pár z Německa, další chajdu obývala Monika ze Severní Karolíny a poslední chajdička patřila párku z UK. Správce byl dost špatnej ze situace na ostrově. Už se těšil až vypadne, měl to tam už 2 roky a zbývaly mu 2 měsíce. Problém je, že jak je Aitutaki malinký, tak tam je hodně úzká nabídka jídla a pokud jsou problémy se zásobováním tak třeba není benzín a nafta do lodí, aut a skůtrů, což je tragedie. No a tahle situace nastala když jsme tam byli my. Loď s nákladem se kvůli rozbouřenýmu moří nemohla dostat do laguny a cruisovala kolem ní.<br />Vyrazili sme si nakoupit jídlo, abychom mohli udělat večeři. Po návštěvě tří obchodů už sme byli schopni si navařit ťamanskou polívku s bramborem, sýrem a k ní přikusovat chleba. Pohoda. Cesta za nákupem se proměnila v poznávací vycházku, panovala všudypřítomná pohoda. Potkali jsme pár lidí a ti užívali odpoledne. Kolem cesty je hafo nedodělaných nebo už rozpadlých domků a je možný najít hodně pozůstalostí z natáčení Survivora - třeba hliníkovej džíp. Je teda v rozkladu a nabouranej, ale karoserie vypadá jako nová. Jako program na večer sme si pak vlezli do houpacích lehátek a lebedili si, čuměli na hvězdy a plkali. Noc byla pekelně hlučná a oba jsme spali se špuntama v uších.<br />V úterý zase pršelo. Dopoledne jsem se zvedl a šel šnorchlovat čekaje teplou vodu, jako v dešti na Fiji. Šeredně jsem se ovšem zmýlil. Teplá voda se v laguně dala najít, ale prolývaly jí ledové proudy. U nás doma by to asi bylo teplý jak kafe, ale na Cooks člověk prostě čeká lepší servis (i v zimě). Fučelo a voda byla dost kalná a tak ani viditelnost nebyla nijak supr. Mezitím Rob domluvil večeři v jedné hospodě, kterou nám doporučila Bonnie (<a href="http://marasan.blogspot.com/2008/10/vkend-v-kaikoue.html" target="_blank">byla s námi v Kaikouře</a>). Odpoledne se počasí zlepšilo. Pro nás to bylo jasný znamení, že musíme na nejvyšší vrchol ostrova. Má sice jen 120 m, ale výzva to je. Trvalo nám to slabší půlhodinku a byli jsme nahoře. Je tam asi nejmenší BTSka, jakou sem zatím spatřil, malý majáček, kokosová palma a spousta komárů. Slunko už pražilo jak se sluší a v tom nádherným počasí nezbývalo než protáhnout výlet do vnitrozemí. Žvýkaje tabák sme si to rázovali po pěšině a co čert nechtěl, začal tropický liják. Chvíli sme se schovávali pod palmou, ale stejnak sme promokli. Nu což, postupně déšť slábl a jak sme stejně už byli mokří, šli jsme dál na sever. Prošli sme džunglí a přes široký brod jsme došli na palouk, kde byla pekelně špinavá farma s prasatama. Domorodci je krmí kokosama a oni pěkně nabírají, ale údajně jsou hodně tučný. Cesta pokračovala kolem lesa a kolem papayových stromů a všude kolem palmy a taky další plodiny a děsivě vlhko a slunko pražilo až nás úplně vysušilo. Přelezli jsme přes kopec a došli na křižovatku silnic z letiště, z lesa, z vesnice a odkudsi. Do západu nezbývalo moc času a tak padlo rozhodnutí dojít do Matriki. Kolem silnice bydlela spousta raků, kteří se před námi ukrývali v dírach vykopaných v kalužích vody. Poprvé se nám povedlo spatřit plody ara, což jsou oranžový hodně aromatický kornouty, rostoucí ve velkých trsech zavěšených na palmě. Postupně odpadávají a domordci z nich dělají voňavý náhrdelníky. Chvíli jsme se šourali po silnici, načež jsme ji vyměnili za pláž a došli až do Matriki.<br />V sedm pro nás přišla američanka Monika, která měla stejně jako my objednanou večeři a nasedli jsme do minibusu, kterej nás hodil až do hospody Tupuna. Jak jsme tam přes další resorty a další hosty nakonec dojeli byla tam, přesně jak Bonnie slibovala, Soda. Soda je kočka, má jen tři nohy a právě tu čtvrtou jí ufikla Bonnie :o) Bonnie je totiž veterinářka a na Aitutaki měla chvíli praxi. K večeři sme si dali výborný jídla z ryb jako wahoo nebo tuňák, k tomu spousta další mořské havěti, zeleniny, příloh a další. Pekelně sme se přecpali, zalili to pivkem a prohli se u placení. Minibus nás hodil domů a šli sme spát.<br />To pravý Aitutaki, aspoň podle referencí, teprve mělo přijít.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-58396651873488615982009-05-18T20:32:00.002+02:002009-05-18T20:34:37.390+02:00Cooks - fotkyNež sem se dokopal k napsání stórky z Aitutaki, tak mám hotovou galerku fotek z Cook Islands. Můžete omrknout <a href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.04.24.-05.08.-Cooks/" target="_blank">zde</a>.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-19836331745522255272009-05-14T20:57:00.004+02:002009-05-15T15:38:30.797+02:00Cooks I. - dva pátky a jedna sobotaJe pátek 24. 4. 2009 a dnes já a Rob letíme z Wellingtonu na 2 týdny na Cookovy ostrovy. Někdy kolem sedmé večer do Aucklandu a tam utíkáme na mezinárodní terminál a sedáme na letadlo na Rarotongu. Zapomněl jsem doma sluneční brýlky a musel sem si je koupit v duty free (společně s nutnýma flaškama špiritusu). Air NZ mají teď ve všech letech do pacifiku fakt luxusní multimediální systémek. I když filmů není tolik, je přecejen z čeho vybírat. Dal jsem si opakování Platoon a Rob Leaving Las Vegas. Klasika.<br />Letiště Rarotonga je maličký, terminál je vlastně jen pro 4 fronty lidí, kytaristu s ukulele a 4 lidi, kteří razítkujou pasy. Venku pak malý průběžný parkoviště odkud se lidi vozí do resortů. Jak jsem psal - odletěli jsme 24. 4. večer a páč jsme přeletěli časovou hranici, tak jsme přiletěli opět 24. 4. tentokrát v jednu ráno a celej pátek jsme tak měli znovu před sebou. Bylo 23 stupňů, stoprocentní vlhkost a my neměli kde hlavu složit. Zorientovali jsme se podle Jižního kříže a vydali se k severu, kde bylo nejblíž moře. Je sice zakázaný spát na pláži, ale nechtěli jsme jinak. Místo jsme našli kus na západ od letiště mezi kamením na korálové plážce. Popíjeli jsme chvíli Jamesona a postupně upadli do říše snů.<br />Ranní ostrý sluneční svit nám otevřel oči a taky nás tak děsivě ohříval, že nic než přesun nebylo možný. Sbalili jsme fidlátka, sarongy a Jamesona a vydali se na západ po silnici do města. Cestou si Rob otevřel svůj první kokos a tak byla i snídaně. Na první pumpě měli vodu. Super, žízeň nás trápila oba. Potřebovali jsme do města a museli jsme jet busem. Zaplatili jsme nekřesťanských devět babek clockwise busákovi (jel kolem ostrova ve směru hodinových ručiček - jedna ze dvou tamních linek), aby nás zavezl až do Vara's na Muri Beach, kde jsme měli spát další 3 noci. Snad se nám podaří se tam uchytit a dostat do pucu a zbavit nákladu.<br />Co se týče Vara's, bydlení dopohody, velkej hostel, spousta travelerů, rozumná cena asi 25 babek za noc v pětipostelovým dormu. Na Cooks mají stejný peníze jako na Zélandu, protože jsou něco jako moderní formou kolonie. Mají k tomu navíc vlastní mince a 2 barvy třídolarovek - spíš takový suvenýrky, hlavně dvojdolarovka - trojúhelníková mince. Bylo vedro a jediná možnost se osvěžit bylo moře a šnorchlování v laguně.<br />arotonga je největší ostrov Cooks, kde žije asi polovic ze všech Cook ostrovanů. Kolem dokola vede silnice dlouhá 32 km a různě daleko od břehu je ještě laguna zakončená jakýmsi náspem branícím divokému oceánu proniknout dovnitř. Tedy v rámci možností, páč hurikány jsou prostě silnější. No a v laguně se právě dá velmi dobře šnorchlovat. S viditelností a se zajímavostí je to ovšem trochu horší. Hodně písku i poletujícího ve vodě, mořský okurky (vyadají jak hovna) a semtam korál, kolem kterýho jsou rybky a ryby a chobotnice a ježci a spousta další havěti. Nejlepší, co se nám povedlo spatřit byla jedovatá stonefish. Rob chvíli šťouchal do šutru, který následně odplaval. Pekelně jsem se lekl. Dost se mi mlžily brýle a tak sem to asi po hodině vzdal a mazal zpět ke břehu. Ono jenom doplavat na nějaký zajímavý místo bez ploutví je tak čtvrthodinka. Fiji má šnorchlování daleko vychytanější.<br />Náš pokoj byl konečně nachystanej a mohli sme se nastěhovat. Jedna postel zůstala volná, na další byl Tim z UK a na poslední byl Petr z Česka, ale to sem měl zjistit o něco později. Musel jsem se prospat a jak sem se probral, byl čas večeře. Pokud je potřeba něco koupit k jídlu, je na ostrovech dost obchodů. Bohužel hlavní sortiment tvoří trvanlivé potraviny jako konzervy, zavařeniny, těstoviny a rejže. Denně mají čerstvý chleba, prodávají i balenou vodu a další drinky. Všechno je o něco dražší než na Zélandu, poněvadž se to musí dovézt právě odtam. Proto se vyplatí zajít v sobotu ráno na market, kde domorodci prodávají spoustu čerstvýho jídla za příznivější ceny. Udělali jsme si ještě se dvěma holkama z UK - Roxy a Suzie, který Rob přifařil, těstoviny s corned beef a děsně sme se přejedli.<br />Po večeří se Roxy a Suzie snažili dostat do kokosu a já jsem konečně potkal tři Čecháčky. Byli to fajn týpci Vláďa, Kafe a Petr. Přiletěli o den dřív než my, taky spali na pláži a odletět měli o den dřív než my. Byl sem fakt rád, že sem je potkal. Chvíli sme s něma a s dalšíma 4 Němcama a ještě pár lidma popíjeli, což se dá označit za naprosto standardní noc ve Vara's. No a šlo se spát. Podruhé pro nás skončil pátek.<br />V sobotu ráno, jak už jsem psal, byl místní market. Ráno sme si přivstali, ale borci zjistili, že pěkně fouká a tak vytáhli kajty a šli jezdit. Jeli jsme jen já a Rob. Nejlepší doprava po Rarotonga je jasně stopovat. Není problém si za pár šupů půjčit skútr nebo za víc auto. Busy jezdí asi jen jednou za hodinu a stojí peníze. Stopování ale není vůbec problém - nejvíc jsme čekali čtvrt hodinku. Navíc sme se často vozili pikapem vzadu na korbě a ofouknutí větrem v těch vedrech fakt příjde vhod. Skoro až na market nás hodila mladá paní s červeným pikapem, která vezla ještě dítě. Fakt pohoda.<br />Market byl poměrně velkej, byli jsme tam v devět ráno a řekl bych, že se pořád ještě zvětšoval a nafukoval a přibývalo stánku. Zboží z některých ale už začínalo mizet a mohli ste dostat slevu na poslední kousky. Snědli sme velikej kus rohlíku se šunkou, volským vokem a pofiderní tropickou salmonela-s-houbama omáčkou. Každopádně mňamka. Prolízali jsme trh s různýma stánkama, někdy jen malej náklaďaček a prodej z korby, někdy stolek jindy stůl i se stanem no a je tam i dost postavených krámků hlavně s oblečením a suvenýrama. Koupili sme si kukuřici, karamboly, kokosovej džus a Rob přikoupil i jakousi buchtu za deset babek, která se ovšem ukázala býti ne zcela lahodnou.<br />Vypadli sme z marketu a loudali se zpět k Vara's. Auta nikde nebyla, protože byl ANZAC day a uzavřeli kvůli marši kus silnice. Došli jsme před vládní budovu, abychom zhlédli kus marše a několik vládních činitelů. Celkově nicmoc až na totální nepřítomnost ochranky. Jo a taky pochodující vojáčci a vojandy měli velice pofiderní uniformy - aspoň boty si mohli vzít všichni stejný ;o) O kus dál byla kavárna a my si konečně mohli dát kafíčko (asi pět babek, jako na NZ) a pokračovat dál. To už sme stopovali, protože uzavírka skončila a auta zas mohla jezdit kolem nás po hlavní okružní silnici. No a co čert nechtěl, zastavila nám uplně ta stejná paní jako ráno a poněvadž už věděla odkud jsme, tak nás v pohodě hodila až k hostelu. Prostě pohoda.<br />Ve Vara's všichni obdivovali kajtování Čecháčků. Do pařáků pod tropickým sluncem příjemně fučelo a pánům to fakt moc hezky jezdilo. Naštěstí nikdo z nich neslítl do vody na jeden z korálů, který končily často jen těsně pod hladinou. Já a Rob a Suzie jsme pak šli šnorchlit. Dolezli jsme po břehu kousek od ostrova, kterým se, pokud jsou malý a jsou v laguně, říká motu. Přeplavali jsme na něj a prošli po něm na jeho odvrácenou stranu a zas vlezli do vody. Bohužel to nebylo zase nic moc a moje brejle byly navíc spíš nepoužitelný. Plavali sme všude možně až sem se rozhodl to zapíchnout a vydal jsem se přes celou lagunu na břeh. Cestou mne málem přejeli jachtaří na katamaránu - fakt sem uvítal, že mezi trupama měli spoustu místa, jinak by mi ujeli šišku.<br />Kousek severně od Vara's je rugbyový hřiště, na kterým se ten den konal zápas nejvyšší ligy (!). Nebylo zbytí a vydali jsme se fandit. Rugby nebylo nijak supr, ale atmosférka mezi diváky, kteří kempovali kolem hřiště pod palmama, byla výborná. Blížil se večer a v sílícím větru nám začínala být kosa. Zapíchli jsme to za stavu 5:0 a opustili plácek směrem k domovu. Pak sme si ukuchtili zase se slečnama plus s Timem další véču a následoval ... obvyklý společenský program.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-79112506904442475802009-05-13T14:37:00.003+02:002009-05-13T14:52:21.857+02:00Zpět v ČeskuDnes pár chvil po půlnoci jsem opět překročil hranice a vjel jsem domů do Česka, konkretně do Mikulova. Předtím jsem byl 2 týdny na Cook Islands, takže snad se mi podaří ze zápisků vypotit nějakých pár zářezů tady. Stay tuned ...<br /><br />PS: můj Carbon Footprint si radši teď ani počítat nebudu :-OAnonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-71072951104679966282009-04-09T13:09:00.003+02:002009-04-09T13:14:12.670+02:00Várka fotek z březnapřinesl jsem z labu zase několik filmů a tak můžete zkouknout fotky:<br /><a target="_blank" href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.03.06.-Newtown/">sbírka z Newtownu</a><br /><a target="_blank" href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.03.06.-Wellington/">prošel sem i Wellington</a><br /><a target="_blank" href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.03.08.-Castlepoint_IV/">počtvrté Castlepoint</a><br /><a target="_blank" href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.03.22.-Te_Papa/">muzeum Te Papa</a><br /><a target="_blank" href="http://maaya.nasiti.cz/f/2009.03.27.-29.-Hawkes_Bay/">výlet do Hawkes Bay</a>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-71775207003129560102009-03-26T03:17:00.001+01:002009-03-26T03:18:26.870+01:00Nerd attacks!Božínku:<br /><a href="http://www.nerdtests.com/ft_nq.php"><br /><img src="http://www.nerdtests.com/images/ft/nq/bfcfa5649e.gif" alt="I am nerdier than 91% of all people. Are you a nerd? Click here to take the Nerd Test, get nerdy images and jokes, and write on the nerd forum!"></a><br />... a to sem si ani moc nevymýšlel.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-62508147917023477422009-03-24T06:35:00.005+01:002009-03-24T06:57:01.981+01:00History of the WorldO víkendu sme se potkali doma a po pár hodinkách si Rob vzpomněl na jeden film, o kterým sem jaktěživ neslyšel. Je to komedie History of the World a je celá na YouTube v asi devíti částech. Starší film, který mapuje dějiny a je to fakt prdel, docela se to chvilkama přibližuje Monty Pythonům, ale jen chvilkama, oui!<br /><br />Pokusil sem se to sem vložit, tak snad bude YouTube správně navazovat díly (<a href="http://www.youtube.com/watch?v=FY68RmDASig" target="_blank">košér link</a>):<br /><object width="425" height="344"><param name="movie" value="http://www.youtube-nocookie.com/v/FY68RmDASig&hl=en&fs=1&color1=0x2b405b&color2=0x6b8ab6"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube-nocookie.com/v/FY68RmDASig&hl=en&fs=1&color1=0x2b405b&color2=0x6b8ab6" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="425" height="344"></embed></object>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-40095556825669833762009-03-20T04:07:00.004+01:002009-03-20T05:14:59.962+01:00Je Facebook k něčemu?Na Facebooku jsem necelý rok. K založení účtu jsem byl víceméně přinucen okolnostmi - všichni, kteří cestují po světě, mají účet a všechno se řeší na Facebooku. No a já s podobnými lidmi nějakou dobu žil prakticky výhradně. Nejdřív to fungovalo, ale teď bych řekl, že Facebook (bude se někdy psát s malým počátečním písmenem jako internet?) se postupně zvrhával v plkání a stupidní fan skupiny a fotky, který jsou absolutně nepoužitelný.<br />Minulý týden přišla nová verze s největšími změnami na homepage, která už je ale jenom o plkání mezi všema, který znáte, což mne ve většině případů zajímá minimálně. Nevím ani, jestli si to někteří vůbec uvědomují, že to všichni po nich čtou. Mám v ignore listu víc než čtvrtinu známých lidí a postupně bych tam asi nacpal všechny.<br />Tak nevím, na plkání je IM, na poštu je e-mail (stále nepřekonán co se týče luxusu), na diskuze nyx a na fotky mám svoje stránky a sjíždím <a href="http://photo.net/" target="_blank">photo.net</a> a hlavně <a href="http://www.flickr.com/" target="_blank">flickr</a>. Facebook se mi zdá čím dál víc na prd.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2055187603202992481.post-60731277688053175332009-03-12T05:18:00.008+01:002009-03-20T04:06:38.959+01:00Z Antu na Maven v Netbeans - pohodaMakáme s Jozefem na menším webovém projektu. Core je v Javě a frontend pochopitelně HTML+JavaScript. Před asi třemi dny jsem se rozhodl, že vzhledem k rozdílnosti vývojových prostředí a zamýšleného provozního prostředí potřebujeme nějaký auto-deployment, který bude dobře řídit různé konfigurace. Tak nějak sem zvolil Maven a Hudson. Poněvadž se Javovská část rodí v Netbeans IDE (NB), měl by být maven v pohodě. Měl by. Každopadně je to mazec. Stručná historie následuje:<br /><br /><em>10/03</em> - zvolil jsem maven a hudson. Instalace bez problému, v NB sem založil nový maven projekt, do kterého jsem refaktorizoval jednu ze tří částí aplikace (refaktoring sem měl v plánu, takže přišel jeho čas)<br /><br /><em>11/03</em> - maven si stáhne spoustu knihoven, který už jsem jednou tahal. Zabírají místo v profilu, nenašel sem konfiguraci, kde bych mohl nastavit jiné úložiště. Nedaří se mi spustit základní testy, protože <tt>ClassPathXmlApplicationContext</tt> hlásí java.io.FileNotFound. Kam si to ten maven schoval... ?<br /><br /><em>12/03</em> - globální nastavení Springu jsem dal do <tt>Other resources/resources</tt> a maven je přidal do buildu, hurá. Potřebuju stáhnout další Java knihovny a mezi nimi i jmxri, jmxtools a jms, které ovšem maven nemá v repo a člověk si je musí instalovat ručně, což je vzhledem k nepřehlednosti java.sun.com dost mazec. Tak všechno staženo, ale v buildu chybí pro změnu ORM konfigurační XML soubory pro Hibernate. Nechce se mi je strkat do globálního adresáře s nastavením a tak sem si v něm udělal cestu k nim a šoupnul je tam, nicméně v buildu nejsou a testy nefungují. Navíc mi přestal fungovat laptop.<br /><br /><em>13/03</em> - povedlo se mi rozchodit hlavní část aplikace, což je velice pozitivní. Problém pochopitelně nastal v druhém ze tří projektů. Refaktorizace v pohodě, už sem věděl kam dát a jak se odkázat na konfiguráky projektu, ale nepovedlo se mi trefit na XMLka hlavní části aplikace, kterou jsem mavenem přilinkoval (?) jako další knihovnu. V .jar fajlu mají ta XMLka jasně danou cestu, ale nedaří se mi je sdělit Springu. Co se týče mýho laptopu, tak je všem jedno, že nefunguje a firemní podpora nedělá nic. Nevím, jestli je to tím, že jsem na Zélandu, jestli je to typický pro moji firmu a nebo je to tím, že máme helpdesk offshore pěkně v Indii. Uvidíme.<br /><br /><em>14-15/03</em> - víkend.<br /><br /><em>16-18/03</em> - není čas. Akorát si přišli pro můj laptop a nechali mi náhradní. Fajn.<br /><br /><em>19/03</em> - všechno mi jede v pohodě. Asi je potřeba občas všechno restartovat, nevím. Už sem dostal i svůj opravený laptop - dnešek je šťastný den.<br /><br />Migrace z Antu nebyla moc bolestivá. Netbeans teď používám ve verzi 6.7M2 a chyb je v nich pořád mraky, ale svět se točí.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/00679457628253294296noreply@blogger.com3