pátek 4. září 2009

Kajtování v Černé hoře

Jedním slovem paráda.
S Michalem a Marianou jsme byli na 13 dní kajtovat v Montenegru. Měli jsme 4 draky, ale zkusil jsem jen dva z nich, protože se řídím čtrnáctým přikázáním "Kdo neumí kajtovat ať neleze na céčko." (více zde).
Ubytovali jsme se úplně na jihu kousek od Hranic s Albánií. V celý Černý Hoře sme viděli naprosto nehoráznej bordel, hory odpadků a tak i "u nás" to nebylo jiný. Fakt nechápu, proč s tím něco neudělají. Vítr navíc všechno roznese po okolí a mají s tím o to víc práce, jestli nakonec vůbec uklidí. Bydleli jsme v privátu za velice příjemných sedm eur za osobu a noc, měli jsme kompletne zařízený 2+kk se zahradou a sušákama na vybavení. K pláži asi 10 minut autem, takže každý dopoledne jsme čekali na správný vítr a okamžitě vyráželi, abychom neztratili ani minutu. Ceny jídla v obchodech asi tak stejný jako u nás, 2l Nikšič Pivo za 1,5 eura.
Vítr fouká velmi spolehlivě - z 13 dnů nefoukalo 1 den a 2 dny foukalo špatným směrem z pevniny na moře. Jinak spolehlivě termika z moře, vítr stabilního směru i stabilní síly povětšinou dostatečné na ježdění. Ze začátku sem uvítal pomalejší, protože sem se mohl dobře učit.
Pláž je pěkně široká, písek je dobře jemnej, ale je tam spousta odpadků a různýho bodláčí a tak. Navíc jsou na pláži místa, kde je spousta lidí a mají postavený slunečníky apod. a těm je třeba se vyhnout. Naštěstí to není problém. Asi 3 kajtovací centra na 500 metrech zásobí pláž kajterama. Není problém si nechat od někoho zvednout nebo položit draka. V půlce srpna bylo ještě fakt přeplněno, ale postupně se lidi vytráceli a ke konci se jezdilo v pohodě.
Dost velkej problém je s opravou nebo náhradou vybavení. Řešili jsme pár situací a měli jsme fakt štěstí, že v jedne ze škol byl slovinec Džaba, kterej byl v opravách fakt dobrej a byl v pohodě. Nebejt něho, tak sme si moc nezajezdili, páč v celé Černé Hoře není jedinej kajtovací obchod. Džaba je z kitesfera.com.
Co draci
Jak sem už psal dřív, mám dvanáctimetrovýho Ozone Light XC 09 a na první osahání naprosto úžasnej drak. U moře se to všechno do puntíku potvrdilo. Neuvěřitelnej použitelnej rozsah síly větru, takže sem neměl problémy ani když všichni kolem jezdili na desítkách ani když vítr byl slabej a jezdilo se na čtrnáctce. To už ovšem nebyla taková zábava a propadal sem se po větru. Jezdit se ovšem dalo. Zvedání draka z vody je v pohodě, trochu problém je při slabým větru, ale to pak je problém s každým kajtem. Naprosto skvělej mi příjde depower. Je dostatečně dlouhej a vyborně a rychle reaguje. Skvěle se s ním vyrovnávají poryvy větru, kdy pracuje prakticky sám a jízda je tak pěkně plynulá. Sily je dost i když vás třeba smete vlna a nutně se potřebujete zase dostat do skluzu apod. Poslouchá na rozkazy rychle, je na svou velikost fakt obratnej. Drak je na minimální sílu ve vzduchu pěkně stabilní a visí nad hlavou, čímž umožní v pohodě se nachystat a vyjet. Vždycky bylo potřeba ho pořádně nafouknout, protože malý počet žeber se přecejen v tuhosti projeví, ale po nafouknuti je všechno úplně v pohodě. Balení a nafukovaní je vůbec hodně v pohodě a rychlovka a bag je dost prostornej, takže není problém. Co mě trochu trápí je natržená čepička od ventilku hlavního banu, ale předpokládám, že reklamace to vyřeší k mé spokojenosti.
Dál jsme měli Best Nemesis HP ročník 2008 velikosti devět metrů. Tenhle kajt je naprosto úžasnej, na svoji velikost je až překvapivě výkonnej. Mohli jsme na něm jezdit i ve slabším větru a lehounká Mariana v silným větru radši sedala na břehu (a jezdil Michal). Malej drak je pochopitelně děsně rychlej a obratnej, ale je taky perfektně stabilní a má ješte větší rozsah depoweru než Ozone - necháte bar úplně nahoře a drak je i v silným větru prakticky bez síly, ale drží ve vzduchu. Jako drak z vyšší řady je ušitej z kvalitních materiálů a vůbec bych se nebál s ním jezdit i na sněhu a semtam s ním praštit. Fakt naprosto úžasnej stroj.
No a Michal měl svoje dva skvosty - Airrush čtrnáctka a veterán Cabrinha CO2 dvanáctka. Obojí céčka a k tomu i dost starý. Já na ně nelezl, ale Michal neměl povětšinou jinou možnost. Doposavad nejezdil na jiným draku a konečne zkusil jak Besta tak i Ozona a jakoby se znovu narodil. Po třech letech trápení s Cabrinhou shání novou dvanáctku, se kterou si konečně pořádně zajezdí. No vůbec se mu nedivím, páč sme si nakonec zajezdili všichni skvěle.
Fotky z kajtovací pláže mám na webu.

středa 2. září 2009

Cesta do/z Černé Hory

14 dní kajtování v Černé Hoře u Ulcinu: naprostej mazec. Ale už cesta tam je dost šílená, hlavně proto, že jsme se chtěli vyhnout dálničním poplatkům a navíc se rozhodli pro jízdu vnitrozemím a ne po Chorvatském pobřeží. Celkem nakonec asi 1200 kilometrů, ale dvacet hodin cesty. Po cestě zpět už naštěstí nebyla objíždka před městem Foča, takže asi o hodinku kratší jízda.
Natrekoval jsem Garminem komplet trasu: zde prohlížení v Google Maps a zde ke stažení pro Google Earth. Trasa je natrekovaná cestou zpět, proto při prohlížení profilu trasy je Česko v cíli - vpravo.
Jasně musím vyzdvihnout jízdu horami, protože jsou nádherný. Kousek jižne od Černohorských hranic je přehradní nádrž ukrytá mezi kopci s naprosto modrou vodou. Nevím ale, zda-li je možné se v ní vykoupat. Na řece pod přehradou je možnost komerčního raftingu.